Dvojice herců vstupuje na jeviště vždy bez předem daného scénáře.

Průběh představení tak připomíná chůzi po laně, kde hrozí nebezpečí pádu a zároveň, když se vše daří, máte pocit, že se dotýkáte hvězd. Situace, postavy, zápletky, charaktery, písničky i tance, to vše se rodí až na jevišti přímo ve světlech právě vznikajícího představení.

Herci a publikum se najednou v roli scénáristů i režisérů propadají do světa fantazie, do společného tvoření hry. „Lekce improvizace“ tematicky čerpá ze života samotného, ale i z různých snových a intuitivních zážitků, noří se do nekonečného a neuchopitelného světa fantazie. To, co ve všech jimi vytvořených hrách převládá, je humor, smysl pro detail, střih a karikaturu běžných postupů a životních situací.

Příběhy, které se takto vynoří z přítomnosti a atmosféry daného okamžiku, ožijí jen pro tento jediný večer a už se nikdy nezopakují. Proběhne drama, několik srdceryvných scén, komických paradoxů, absurdních až snových výjevů a nakonec Vás překvapí, že na jevišti byli jen herci, světla a pár rekvizit…

Dodatek:
Sama Aňa poznamenává, že je to v současnosti asi jediné divadlo, které jí naprosto vyhovuje, uspokojuje. Které může bez obav, (třeba ze stereotypu), hrát… a to právě díky té nepředvídanosti a nevyzpytatelnosti. Je to dobrodružství.